O Budulínkovi
Byl jednou jeden dědoušek a jedna babička a měli malého Budulínka, kterého měli oba velice rádi.
Uvařili mu jednou polívčičku a pravili k němu: „Budulínku, musíme někam jít, neotvírej nikomu!“
Potom odešli do lesa na dříví. Jakmile odešli, přišla stará liška, zaklepala na dveře a volala: „Budulínku, otevři!
Budulínek odpověděl: „Neotevru!“
Liška zavolala podruhé: „Otevři, miláčku, povozím tě na ocásku!“
Budulínek dostal chuť vozit se na liščím ocásku. Zapomněl na dědečka i na babičku a otevřel.
Liška vklouzla do světnice a spapala polívečku.
Když dědeček s babičkou přišli domů, ptali se: „Budulínku, kdo tu byl?“
Budulínek pověděl: „Byla tu lištička a spapala mi moji polívčičku!“
Oni mu pravili: „Vidíš, povídali jsme ti, abys neotvíral nikomu!“
Druhý den mu uvařili kašičku a opět ho napomenuli: „Neotvírej nikomu!“
Když pak odešli do lesa, přišla opět stará liška. Zaklepala a zvolala: „Budulínku, otevři!“
Budulínek odpověděl: „Neotevru - nesmím!“
Liška volala po druhé: „Otevři, miláčku, povozím tě na ocásku!“
Budulínek otevřel. Liška vklouzla dovnitř, spapala mu kašičku a utekla.
Když se dědeček s babičkou vrátili, tázali se ho: „Budulínku, kdo tu byl?“
Budulínek pověděl: „Lištička tu byla a spapala mi kašičku.“
Oni mu pravili: „Vidíš, neříkali jsme ti, abys nikomu neotevíral?“
Po třetí mu navařili hruštiček a odešli opět do lesa.
Když odešli, přišla opět liška, zaklepala a volala: „Budulínku, otevři, povozím tě na ocásku.
Budulínek odpověděl: „Nevěřím ti, zas bys mne ošidila.“
Liška slibovala: „Jen mi otevři, dnes tě dozajista povozím na ocásku!‘
Budulínek otevřel. Liška vklouzla dovnitř a spapala hruštičky. Pak si Budulínek sedl na liščí ohon a ona ho vozila. Ale najednou se rozeběhla a šup! zavezla Budulínka do liščí díry.
Když se dědoušek s babičkou vrátili a Budulínka doma nenalezli, poznali hned, co se stalo a kde asi Budulínek je. Vzali sekerku, džber a housličky a šli před liščí díru a tam se postavili.
Chvíli poslouchali, neuslyší-Ii Budulínkův hlas, pak začali hrát a zpívat:
„Jsou tam čtyři lištičky,
pátý Budulínek.
Máme nové housličky
a doma bubínek.“
Stará liška, uslyševši venku hluk, pravila´k mladé: „Jdi a podívej se, co se to tam děje!“
Mladá liška vyběhla. Jen vyskočila ven, babička fik! Usekla jí hlavičku a hodila do džberu.
Potom hrál dědoušek sám a zpíval:
„Už jsou tam jen tři lištičky,
čtvrtý Budulínek.
Máme nové housličky
a doma bubínek.“
Opět poručila stará liška mladé: „Jdi se podívat, co se tam děje!“
Druhá liška vyběhla. Jen vyskočila z díry, babička fik! usekla jí hlavičku a hodila ji do džberu.
Dědoušek hrál a zpíval dál:
“Už jsou tam jen dvě lištičky,
třetí Budulínek.
Máme nové housličky
a doma bubínek“
Stará liška chvílí poslouchala a když vypozorovala, že někdo venku hraje, pravila nejmladší lišce: „Že tam ty naše děti tancují? Jdi se podívat, co tam je!“
Ona šla. Ale jak vylezla z díry, babička jí chytila, usekla jí hlavičku a hodila ji do džberu.
Dědoušek zase hrál a zpíval:
„Není mladé lištičky,
jenom Budulínek.
Máme nové housličky
a doma bubínek.“
Stará liška čekala netrpělivě a když se nemohla dočkat, řekla: „Musím se tam jít podívat sama!“
Ale jak vyskočila z díry, babička jí chytila, usekla hlavu a hodila jí k ostatním do džberu.
Potom už dědeček nehrál ani nezpíval. Vlezl s babičkou do liščí díry a našli tam Budulínka. Seděl v koutečku a plakal po dědouškovi a po babičce, že jich neposlechl. Oni ho vysvobodili, zavedli domů a byla z toho radost veliká.
Od té doby Budulínek pěkně poslouchá a má se při tom dobře.
Více zde:
http://www.evikysupliky.cz/products/o-budulinkovi/
Příjem 
Calendar
A nebo Ty, Moderatore 
